|
|
Studium interakcí hyaluronanu a biokompatibilních amfifilních látek
Cigánková, Hana ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s vybranými lipidy a jejich směsmi ve vodě nebo v pufru. Nejprve bylo proměřeno agregační chování samotných lipidů a poté bylo zjištěno jeho ovlivnění přídavkem hyaluronanu. Toto chování bylo sledováno pomocí fluorescenční spektroskopie, za využití pyrenu jako fluorescenční sondy. Byly stanoveny kritické agregační koncentrace studovaných systémů před a po přidání hyaluronanu. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu má ve všech systémech vliv na agregační chování lipidů a jejich směsí.
|
|
|
Studium povrchového napětí systémů využitelných v ultrasonografii.
Říkovská, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem práce bylo studium povrchového napětí systémů využitelných v ultrasonografii. Bylo navrženo několik experimentů. Tyto experimenty se týkaly především měření povrchového napětí bublinovým tenziometrem BPA-800P. Bylo provedeno bližší zkoumání vlivu povrchového napětí komerčně dostupné látky SonoVue®, která ve své struktuře obsahuje mimo jiné dva fosfolipidy. Dále bylo zkoumáno několik samostatných fosfolipidů. Všechny látky byly rozpuštěny ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Byl prověřován vliv plynu tvořící mikrobubliny. Zjišťovalo se, zda má vliv na velikost povrchového napětí. Zkoumanými plyny byl vzduch a SF6. U některých vzorků bylo měřeno povrchové napětí pomocí metody odtrhování du Nüyho prstence. Bylo zjištěno, že plyn tvořící mikrobubliny (vzduch nebo SF6) nemá vliv na velikost povrchového napětí. Na velikost povrchového napětí, měřeného bublinovým tenziometrem, má vliv vznik pěny na povrchu vzorku. Takto vzniklá pěna povrchové napětí snižuje. Pro srovnání výsledků měření je důležitý tlak proudu plynu, který velice často kolísá v průběhu měření a ztěžuje tak interpretaci dat.
|
|
|
Fosfolipidy jako základ biodegradabilních nosičových systémů
Burdíková, Jana ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na zkoumání systému fosfolipid-hyaluronan. Nejdříve byla nalezena vhodná metoda pro přípravu zásobního roztoku fosfolipidu/lipidu a vhodná fluorescenční sonda. Jako metoda přípravy zásobního roztoku byla vybrána sonifikace a jako fluorescenční sonda pyren. Ze skupiny fosfolipidů byl použit lecitin. Pro srovnání byl vedle fosfolipidu použit i lipid fosfátovou skupinu postrádající (DPTAP), popřípadě směs lipidu a fosfolipidu (DPPC a DPTAP). Kromě hyaluronanu byly pro srovnání použity i jiné polyelektrolyty (polystyrensulfonát sodný a alginát sodný). Měření probíhala jak ve vodě, tak v roztoku fosfátového pufru. Veškerá měření proběhla pomocí fluorescenční spektroskopie a dynamického rozptylu světla.
|
|
|
Theranostické systémy v sonografii
Říkovská, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala přípravou a charakterizací mikrobublinových suspenzí ze směsi fosfolipidů, kyseliny palmitové a ochranného polymeru polyethylenglykolu. Vlastnosti připravených systémů byly studovány pomocí metody bublinové tenziometrie a dynamického rozptylu světla a byly porovnávány s komerčně dostupným přípravkem SonoVue®. Suspenze byly připravovány za různých podmínek zahrnujících rozdílnou atmosféru či zvýšenou teplotu v určitých fázích přípravy a různé prostředí systému. Dále byl studován vliv samotného polyethylenglykolu i samotných fosfolipidů na povrchovou aktivitu připraveného systému. Povrchová aktivita samotných fosfolipidů se neprokázala. S rostoucí koncentrací i moleku-lovou hmotností polyethylenglykolu v systému se povrchové napětí snižovalo. Vliv rozdílné atmosféry a zvýšené teploty během přípravy na povrchovou aktivitu systému nevykazoval žádný významný trend. Metoda dynamického rozptylu světla se ukázala jako nevyhovující kvůli výrazné polydisperzitě a fázové separaci systému.
|
|
|
Studium interakcí hyaluronan-fosfolipid za přítomnosti biokompatibilních neionogenních tenzidů
Burdíková, Jana ; Klučáková, Martina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je založena na zkoumání agregačního chování cukerných tenzidů a sn-glycero-dipalmitoylphosphatidylcholinu (DPPC) ve vodném prostředí a na studiu interakcí v systémech neionogenní tenzid-DPPC a neionogenní tenzid-DPPC-hyaluronan. Z neionogenních tenzidů byly použity cukerné tenzidy. Chování jednotlivých systémů bylo zkoumáno pomocí fluorescenční spektroskopie. Byly zjištěny hodnoty kritických micelárních koncentrací (CMC) použitých cukerných tenzidů, počátek agregace DPPC, vliv DPPC na agregaci cukerných tenzidů a vliv hyaluronanu na systém neionogenní tenzid-DPPC. Dále byla určena CMC CPC (cetylpyrimidium chlorid), jenž byl použit na zhášení fluorescence při určení agregačních čísel cukerných tenzidů. Při měření byly použity fluorescenční sondy pyren, perylen, nilská červeň, akridinová oranž a hydrofobní barvivo sudánova červeň.
|
|
|
Příprava a charakterizace cílených mRNA/DNA transfekčních nanovektorů
Horák, Tomáš ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Skopalík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá genetickým inženýrstvím, zejména transfekcí DNA do MSC (Mesenchymal stromal cells) a dendritických buněk. Pro vnesení vektoru do buněk byly odzkoušeny jak lipoplexy, tak kovové magnetické nanočástice. Zkoumání bylo zaměřeno na nalezení účinnějších metod transfekce. Dle analýzy na MADLS a gelové elektroforéze byly zjištěny aspekty hrající důležitou roli při konjugaci a následné transfekci. Konjugace nastává již po 4 minutách, jak dokládá nárůst zeta-potenciálu, avšak pro dosáhnutí plné konjugace je potřeba inkubovat vzorek 20 min. Při neúplné konjugaci na železité nanočástice docházelo k výskytu silných interakcí nosič-nosič, a tím tvoření nežádoucích slepenců. Enkapsulace do lipozómů s kationickou úpravou povrchu proběhla bez komplikací. Úspěšnost exprese proteinu značeného GFP po transfekci těmito metodami byla vyčíslena na 95%, resp. 91%. Tento výsledek je připisován malé cytotoxicitě. Komerční otestované kity na dendritických buňkách však měli úspěšnost pod 5% s vysokou cytotoxicitou.
|
|
|
Příprava a charakterizace cílených mRNA/DNA transfekčních nanovektorů
Horák, Tomáš ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Skopalík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá genetickým inženýrstvím, zejména transfekcí DNA do MSC (Mesenchymal stromal cells) a dendritických buněk. Pro vnesení vektoru do buněk byly odzkoušeny jak lipoplexy, tak kovové magnetické nanočástice. Zkoumání bylo zaměřeno na nalezení účinnějších metod transfekce. Dle analýzy na MADLS a gelové elektroforéze byly zjištěny aspekty hrající důležitou roli při konjugaci a následné transfekci. Konjugace nastává již po 4 minutách, jak dokládá nárůst zeta-potenciálu, avšak pro dosáhnutí plné konjugace je potřeba inkubovat vzorek 20 min. Při neúplné konjugaci na železité nanočástice docházelo k výskytu silných interakcí nosič-nosič, a tím tvoření nežádoucích slepenců. Enkapsulace do lipozómů s kationickou úpravou povrchu proběhla bez komplikací. Úspěšnost exprese proteinu značeného GFP po transfekci těmito metodami byla vyčíslena na 95%, resp. 91%. Tento výsledek je připisován malé cytotoxicitě. Komerční otestované kity na dendritických buňkách však měli úspěšnost pod 5% s vysokou cytotoxicitou.
|
|
|
Theranostické systémy v sonografii
Říkovská, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala přípravou a charakterizací mikrobublinových suspenzí ze směsi fosfolipidů, kyseliny palmitové a ochranného polymeru polyethylenglykolu. Vlastnosti připravených systémů byly studovány pomocí metody bublinové tenziometrie a dynamického rozptylu světla a byly porovnávány s komerčně dostupným přípravkem SonoVue®. Suspenze byly připravovány za různých podmínek zahrnujících rozdílnou atmosféru či zvýšenou teplotu v určitých fázích přípravy a různé prostředí systému. Dále byl studován vliv samotného polyethylenglykolu i samotných fosfolipidů na povrchovou aktivitu připraveného systému. Povrchová aktivita samotných fosfolipidů se neprokázala. S rostoucí koncentrací i moleku-lovou hmotností polyethylenglykolu v systému se povrchové napětí snižovalo. Vliv rozdílné atmosféry a zvýšené teploty během přípravy na povrchovou aktivitu systému nevykazoval žádný významný trend. Metoda dynamického rozptylu světla se ukázala jako nevyhovující kvůli výrazné polydisperzitě a fázové separaci systému.
|
|
|
Fosfolipidy jako základ biodegradabilních nosičových systémů
Burdíková, Jana ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na zkoumání systému fosfolipid-hyaluronan. Nejdříve byla nalezena vhodná metoda pro přípravu zásobního roztoku fosfolipidu/lipidu a vhodná fluorescenční sonda. Jako metoda přípravy zásobního roztoku byla vybrána sonifikace a jako fluorescenční sonda pyren. Ze skupiny fosfolipidů byl použit lecitin. Pro srovnání byl vedle fosfolipidu použit i lipid fosfátovou skupinu postrádající (DPTAP), popřípadě směs lipidu a fosfolipidu (DPPC a DPTAP). Kromě hyaluronanu byly pro srovnání použity i jiné polyelektrolyty (polystyrensulfonát sodný a alginát sodný). Měření probíhala jak ve vodě, tak v roztoku fosfátového pufru. Veškerá měření proběhla pomocí fluorescenční spektroskopie a dynamického rozptylu světla.
|
|
|
Studium povrchového napětí systémů využitelných v ultrasonografii.
Říkovská, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem práce bylo studium povrchového napětí systémů využitelných v ultrasonografii. Bylo navrženo několik experimentů. Tyto experimenty se týkaly především měření povrchového napětí bublinovým tenziometrem BPA-800P. Bylo provedeno bližší zkoumání vlivu povrchového napětí komerčně dostupné látky SonoVue®, která ve své struktuře obsahuje mimo jiné dva fosfolipidy. Dále bylo zkoumáno několik samostatných fosfolipidů. Všechny látky byly rozpuštěny ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Byl prověřován vliv plynu tvořící mikrobubliny. Zjišťovalo se, zda má vliv na velikost povrchového napětí. Zkoumanými plyny byl vzduch a SF6. U některých vzorků bylo měřeno povrchové napětí pomocí metody odtrhování du Nüyho prstence. Bylo zjištěno, že plyn tvořící mikrobubliny (vzduch nebo SF6) nemá vliv na velikost povrchového napětí. Na velikost povrchového napětí, měřeného bublinovým tenziometrem, má vliv vznik pěny na povrchu vzorku. Takto vzniklá pěna povrchové napětí snižuje. Pro srovnání výsledků měření je důležitý tlak proudu plynu, který velice často kolísá v průběhu měření a ztěžuje tak interpretaci dat.
|
host ::
RSS.